Zimním období musí řidiči počítat se situací, kdy silnice změní barvu na bílou. Nejistota se u některých řidičů projeví, když musí vyjet svým autem i za nepříznivého počasí. V současném ročním období musíme počítat s rychlými změnami počasí. Dešťové srážky se mohou změnit ve sněhové. Každý řidič tak musí přizpůsobit svoji jízdu klimatickým podmínkám. Týká se to především přizpůsobení rychlosti, ohleduplnosti, pozornosti nebo ostražitosti. Povinnost, kdy v zimním období má řidič svůj dopravní prostředek vybaven zimními pneumatikami s předepsanou hloubkou vzorku, není snad třeba ani připomínat.

Mokrý a uježděný sníh však může potrápit začátečníka, svátečního řidiče i řidiče profesionála. Na kluzké silnici vlivem špatně vyhodnocené situace, nepřiměřenou rychlostí, nepozorností či úleku, může řidič uvést vozidlo do smyku. Klidná cesta se může náhle změnit v karambol s různými následky.

Smyk je ve vysokém procentu způsoben nebo zaviněn chybou řidiče. Nejčastěji se řidiči dostanou do smyku, když projíždí zatáčkou nebo křižovatkou. Kluzká nebo namrzlá silnice ve spojení s rychlou jízdou v mnohých případech končí dopravní nehodou.

Jak zvládnout smyk?

Obecně lze použít pravidlo: nebrzdit, vyšlápnout spojku a vyrovnávat jízdu volantem.

Je ale také dobré vědět, jaký náhon vozidlo má. Jiný smyk dostane automobil s předním náhonem a jiný smyk bude řešit řidič s náhonem zadním. Většina odborníků se ale přiklání k všeobecnému pravidlu. Brzdit se má před zatáčkou, v ní už ne. Do zatáčky nevjíždějte rychle, projíždí se při pravém okraji silnice a dokončí se výjezd. Při smyku, ať už přední nebo zadní nápravy, se doporučuje okamžitě ubrat plyn a nebrzdit. Se zablokovanými koly se automobil hůře ovládá. Výhodu má řidič, který má svůj dopravní prostředek vybaven ABS (anti blokovacím systémem brzd), ESP (elektronickou stabilizací podvozku) nebo TCS (protiskluzovým systémem kol).

Jak zvládnout smyk přední nápravy (vůz dostatečně nezatáčí):

• ubrat plyn
• nepoužívat brzdu
• volantem pouze vyrovnávat, aby vůz zůstal na silnici
• sešlápnout spojku do doby, než se podaří smyk vyrovnat

Jak zvládnout smyk zadní nápravy (auto se točí kolem své osy tzv. „hodiny“):

• ubrat plyn
• nikdy nebrzdit
• natočit volant proti vybočení zádi a sešlápnout spojku (když se záď auta natočí doprava, točte volantem doleva a naopak – dráha vozu by se měla vyrovnat a měli byste zůstat na silnici)

Za měsíc prosinec loňského roku šetřili dopravní policisté 22 nehod, při kterých řidiči nezvládli smyk. Při kolizích bylo lehce zraněno 9 účastníků a škoda dosáhla výše 1 086 000 korun. V letošním měsíci lednu bylo dosud zdokumentováno rovněž 22 nehod. Lehce zraněno bylo 8 osob, jeden spolujezdec byl zraněn těžce. Způsobená škoda je vyčíslena na 1 365 000 korun. Do konce měsíce ledna však zbývá ještě 6 dní, a proto se tato čísla mohou ještě změnit.

Většina dopravních nehod způsobená neovladatelným vozidlem ve smyku se obešla bez zranění nebo se zraněním lehkým. Jedna nehoda však skončila těžkým zraněním spolujezdkyně.

Vážná dopravní nehoda, ke které vyjížděli dopravní policisté, se stala v sobotu. Půl hodiny po sedmé hodině jel padesátiletý řidič s osobním vozidlem Ford S- Max od obce Ostrov nad Oslavou k obci Obyčtov. Silnice v tu dobu byla pokryta vrstvou uježděného sněhu s inertním posypem. Při průjezdu levotočivou zatáčkou ve stoupání dostal smyk. Jeho nezvládnutím sjel do příkopu, kde narazil do listnatého stromu. Při nárazu došlo ke zranění pasažérů ve vozidle. Jedna žena byla s těžkým zraněním letecky transportována do brněnské fakultní nemocnice. Další dvě spolujezdkyně byly s lehkými zraněními převezen k ošetření do nemocnice v Novém Městě na Moravě. Přítomní policisté provedli u řidiče dechovou zkoušku. Řidič před jízdou alkohol nepožil. Na vozidle vznikla hmotná škoda ve výši 90 000 korun dle informací od pojistitele FLOTILA.CZ.

Potřebujete pojistit auto a nevíte, co přesně si vybrat a jakou pojišťovnu zvolit?
Váháte, zda si vybrat jen povinné ručení, nebo přidat i havarijní pojištění a připojištění?

První námraza a sníh nás může potrápit hlavně na Vysočině!

Máme tady podzim a s ním i nebezpečí první námrazy a prvního sněhu. Jak se nejlépe chovat na silnicích, abychom předešli nebezpečí a vyvarovali se třeba smyku. První námrazy na cestě a prvního sníh. První sníh a první náledí znamená vždy zvýšený počtu nehod. Vždy ten první zlom počasí řidiče „překvapí“. V momentě, kdy se objeví první známky teplotních výkyvů pod bod mrazu, nebo se objeví první sníh, musí  řidiči dát nohu z plynu a také musí počítat s tím, že vozovka více klouže.

Jak se v tomto počasí vyhnout smyku?

Dnes máme spousta asistenčních systémů, které nám pomáhají bezpečně zvládnout smyk. Doporučujeme absolvovat některý z kurzů bezpečné jízdy.

Jak se vyvarovat nebezpečí?

1. Připravte si kupní smlouvu

• stáhnout Kupní smlouva DOC
• stáhnout Kupní smlouva PDF

2. Evidenční kontrola

Před samotným přepisem auta na nového vlastníka je nutné s vozidlem ještě absolvovat evidenční kontrolu na STK, která prověří, zda skutečný stav vozidla souhlasí s údaji v technickém průkazu. Protokol o evidenční kontrole „evidenčku“ budete muset předložit při přepisu vozidla na úřadu.

• seznam STK v ČR

3. Přepis vozidla na nového majitele

Nejdůležitějším krokem při prodeji vozidla je jeho přepis na nového majitele. Ten je v současné době poměrně jednoduchý. Není potřeba dodržet místní příslušnost úřadu a nemusí při něm být přítomny obě strany. Přepis je možné provést na dopravním odboru, bez ohledu na bydliště či sídlo prodávajícího. K převodu postačí přítomnost jedné strany (prodávajícího nebo kupujícího) – v případě, že bude mít s sebou úředně ověřenou plnou moc druhé strany. Tento proces nepodceňujte, vyhnete se problémům v budoucnu.

• stáhnout Plná moc DOC
• stáhnout Plná moc PDF

Společně s formulářem žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla je nutné na úřadu předložit:

• velký i malý technický průkaz
• protokol o evidenční kontrole
• zelenou kartu jako doklad o sjednaném povinném ručení – pomůžeme Vám sjednat nejvýhodnější pojištění.
• kupní smlouvu
• doklady totožnosti přítomných osob
• případně úředně ověřenou plnou moc druhé strany

4. Zrušení povinného ručení

Posledním krokem, který musíte učinit, je zrušení pojištění prodaného vozidla. Na základě kopie technického průkazu, kde je již uveden nový majitel, zrušíte jak povinné ručení, tak havarijní pojištění. Pojištění nikdy nezanikne automaticky a nelze jej převést na jiné auto nebo nového majitele.

• stáhnout Výpověď pojistné smlouvy DOC
• stáhnout Výpověď pojistné smlouvy PDF

Za tým FLOTILA.CZ

www.flotila.cz
www.pojisteni-firmy.cz

Proč zrovna FLOTILA.CZ?

• Jednoduchá, rychlá, srozumitelná a individuální smlouva.
• U povinného ručení si zvolíte limit plnění.
• Společně nastavíme nejvýhodnější asistenční služby pro každé vozidlo.
• Umíme pojistit pojištění ztráty hodnoty vozidla (GAP) i pro nákladní vozidla nad 3,5t.
• Umíme pojistit všechny vozidla i zařízení vozidel včetně dalších strojních součásti vozidla.
• V jedné smlouvě budete mít pojištěná všechna vaše vozidla včetně různých připojištění.
• Platíte skutečně jen pojištění, žádné vedlejší poplatky.
• Limity, rozsahy a doplňková pojištění si poskládáte ke každému vozidlu tak, jak potřebujete včetně libovolné kombinace havarijních rizik.

Nejširší srovnání povinného ručení na trhu

Sjednejte si výhodný balíček POVINNÉ RUČENÍ + HAVARIJNÍ POJIŠTĚNÍ a ušetřete mnohem víc!

Asociace silničních a odtahových služeb odeslala otevřený dopis asistenčním společnostem ve kterém upozorňuje na problematiku rostoucích nákladů. Zvláště v mimopracovní době nechtějí odtahové služby zajišťovat nepřetržité pohotovostní služby a čekat na výzvu asistenční služby k výjezdu. Bez pohotovostních služeb se čekání motoristy na pomoc u nepojízdného vozu může značně protáhnout.

Na českých silnicích se schyluje k problému, který pocítí především ženy za volantem: pokud přestane fungovat automobil jako dopravní prostředek, hrozí jim dlouhé čekání na pomoc v nouzi. Vozidla odtahových služeb nejezdí na dobré slovo, ale potřebují naftu jako palivo. Další náklady na mzdu zaměstnance odtahové služby se promítají do cen na kilometr, za které jede vozidlo odtahové služby na pomoc motoristovi v nouzi.

Nové ceníky, které dostaly odtahové služby od asistenčních společností letos v létě, ale nepokryjí skutečné náklady na ujetý kilometr. Vozidlům odtahových služeb se tak výjezd podle ceníku asistenčních společností nevyplatí. A tak profesní sdružení odtahových služeb sepsalo otevřený dopis pro asistenční společnosti.

Ani kurýrní společnosti rozvážející zásilky zákazníkům nepotřebují automobily s dlouhým dojezdem. V Praze najedou kolem 30 kilometrů za den, v krajích kolem 120 kilometrů. Dodávkové vozy na trhu přitom mohou ujet 200 až 400 kilometrů.

Dojezd elektromobilů se každý rok výrazně zvětšuje.
Nedostatečný dojezd elektromobilů je uváděn jako jeden z nejčastějších důvodů, proč lidé zatím kupují vozy se spalovacími motory a nepřecházejí na ekologické automobily. Jenže alespoň u firemních vozů tento argument neplatí.
Ukazuje to analýza společnosti Xmarton, která vyvíjí jednotky pro monitorování pohybu vozidel. Ta ukázala, že průměrné firemní vozidlo v České republice ujede za den pouze 96 kilometrů. A celých 12 dní v měsíci zůstává stát nevyužité. Většina jízd je pak kratších než 35 kilometrů, čistý čas denní jízdy pak činí pouze 45 minut. Měsíčně pak vozy ujedou 1780 kilometrů a na cestách stráví 15 hodin a 14 minut. „Velká část jízd, které jsme v datech našli, se vešla do 15 kilometrů vzdálenosti, což většinou svědčí o používání aut v rámci města,“ říká ředitel společnosti Xmarton Jan Pešek.
Služební vozy ve firmách tak většinu času prozahálí. To podle Jana Peška ukazuje na to, že by podniky měly zásadně změnit způsob využívání svého vozového parku. Buď přejít na sdílení vozů více zaměstnanci, nebo se místo vlastních automobilů zaměřit využívání externích služeb sdílených vozů či půjčoven. Kromě toho mohou firmy přejít na využívání elektromobilů. I ty menší, jako například Škoda Citigo iV, totiž nabízejí pro firmy dostatečný dojezd 265 kilometrů.
Investice do automobilů končí z větší části bez užitku. Vozy většinu času parkují. | Elnur / Shutterstock.com
Současné parametry elektromobilů by plně stačily i doručovacím společnostem, jako je PPL či DHL. Ve velkoměstech jako je Praha najedou za den často jen zhruba 30 kilometrů, maximálně přibližně dvojnásobek, po krajích zhruba 120 až 150. „Jezdil jsem jako kurýr DHL v Praze, 65 kilometrů byl maximální nájezd za den, 120 jsem měl při jízdě po Středočeském kraji,“ vysvětluje Petr Ullmann na diskuzím fóru.
Dodávky Nissan e-NV200 přestavěné slovenskou společností Voltia přitom mají dojezd zhruba 200 kilometrů. Pro francouzskou firmu Chronopost například upravuje 400 vozů pro bezemisní rozvoz balíků po Paříži. Nová verze těchto dodávek přitom přímo od výrobce zaručuje dojezd až 280 kilometrů. Také dodávky společnosti Mercedes eVito zvládnou dojezd 150 až 180 kilometrů, verze s delším dojezdem eVito Tourer pak dokonce 400 kilometrů.
Dopravní a doručovací společnosti proto vozy s elektrickým pohonem testují stále častěji. Například společnost Česká pošta Security (ČPS) nasadila nedávno dva elektrické vozy Renault Kangoo Z.E. Dceřiná společnost České pošty tak díky přechodu na čistší formu přepravy bude šetrnější k životnímu prostředí. „Test takového projektu na vlastním byznysu je pro nás velká výzva,“ říká jednatel společnosti Česká pošta Security Tomáš Hampl. Dvojice městských vozů nabízí dojezd až 270 kilometrů.
Stejný typ vozidla testuje v Česku také společnost DPD. Plánuje také ověřit možnosti nasazení většího modelu Renault Master Z.E. Zařazení ekologických modelů je součástí dlouhodobé strategie DPD s cílem výrazně omezit uhlíkovou stopu a zbývající emise CO2 plně kompenzovat. „Uhlíková neutralita je klíčovou součástí naší vize. Jsme si vědomi problémů, které naši společnost provázejí, a chceme se k nim postavit čelem. Zákazníkům také čím dál více záleží nejen na tom, aby zboží, které kupují, bylo udržitelné, ale také jakým způsobem probíhá jeho přeprava,” uvádí Miloš Malaník, generální ředitel a jednatel DPD.
V zahraničí se netestují jen dodávky, ale také elektrifikované nákladní automobily. Logistická společnost DB Schenker například nedávno převzala pět vozů Fuso eCanter od automobilky Daimler, které se nyní využívají pro koncové doručování v Berlíně, Frankfurtu nad Mohanem a ve Stuttgartu. Elektrický nákladní vůz s hmotností 7,5 tuny a dojezdem nejméně 100 kilometrů bez velkých problémů zvládá distribuci zboží po městě.
To, že nasazení elektromobilů není jen marketingovým tahem, ale skutečně pomáhá omezovat negativní vlivy dopravy na životní prostředí, potvrdila nedávná analýza společností BloombergNEF. Podle ní může elektrifikace dopravy, stavebnictví a průmyslových odvětví v Evropě snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 60 procent.
To podle expertů bude muset vést k posílení infrastruktury. „Elektrifikace ekonomiky bude mít významný dopad na energetiku. Státní správa bude muset podpořit posílení a rozšíření distribučních sítí, které budou schopné dostát větším potřebným objemům energie a většímu podílu energie z obnovitelných zdrojů. Bude také potřeba řešit zapojení baterií a dalších flexibilních zdrojů k vyvážení systému,” uvedl Albert Cheung, hlavní analytik BloombergNEF.
Taxislužby i policieI když podpora v tomto směru je v Česku zatím slabší, než ve vyspělých zemích, trend šetrnějších vozidel se prosazuje také v tuzemsku. Je to patrné například u hybridních vozidel, která kombinují elektromotor se spalovacím pohonem. Počet hybridních aut ve firemních flotilách se v roce 2019  téměř zdvojnásobil o 1505 na 3262 vozů. Množství provozovaných elektromobilů vzrostlo o 631 na celkových 2709 vozů na elektřinu, vyplývá to z databáze Merk.cz.
Hybridní vozy využívají i pražské taxislužby.
Hybridní vozy si také stále častěji pořizují i taxislužby. „Není to jen o sázení stromků a zákazu plastových brček, je to o ekologickém chování každý den. A jsou to právě firmy, které musí pomoci městům snižovat emise,“ říká Filip Benda z pražské společnosti Profesional Taxi, která zakoupila několik hybridních vozů Toyota.
Ještě před pár lety mluvila o udržitelném způsobu dopravy jen hrstka ekologických nadšenců. V současnosti umožňují pokročilé technologie elektromobilů a hybridních vozů spojit pozitivní vliv na životní prostředí s ekonomickými přínosy. „Obzvlášť ve městě působí spalovací motory zbytečné problémy. Mají velké emise, jsou hlučné. Proto jsou pro taxislužbu hybridy jasnou volbou. Jezdíme s nimi se spotřebou 4 litry na 100 kilometrů, což znamená také výrazně menší náklady, oproti předchozí dieselové flotile dokonce o 30 procent,“ popisuje Filip Benda.
Také služba Anytime carsharing, která od loňského roku působí i v Česku, vsadila na hybridní vozy Toyota Yaris. Začínala se stovkou hybridů, počet aut ke sdílení se mezitím už více než zdvojnásobil. „Velice brzy nám český trh prokázal svůj nevyužitý potenciál. Prvních 100 uživatelů se registrovalo během několika hodin,“ popisuje ředitel Anytime carsharing ČR Milan Beutl.
Hybridní vozidla se stále častěji prosazují také ve vozových parcích městské policie. Například v Jaroměři kvůli požadavku na pohon všech čtyř kol zvolili hybridní Toyotu RAV4. Průměrná spotřeba pohonných hmot díky tomu klesla z 10,5 na zhruba 6 litrů. „Díky vysokému výkonu a pohonu 4×4 jsme schopni dojet na jakékoliv místo, kde je potřeba,“ zmiňuje velitel městské policie Ondřej Mundl.
O přicházející technologické změně v dopravě svědčí i nabídka tuzemských autobazarů. Například v síti AAA Auto se nabídka ojetých hybridů a elektromobilů meziročně zvýšila o více než polovinu. Zatímco za celý rok 2016 se jich mezi ojetinami k prodeji objevilo celkem 1386, v roce 2018 se jejich počet vyšplhal na 2998 a loni bylo nabízeno dokonce na 4402 kusů. „Nabídka alternativních vozů každoročně roste,“ říká Karolína Topolová, generální ředitelka a předsedkyně představenstva Aures Holdings, provozovatele sítě autocenter AAA Auto. Naopak zájem o auta na LPG postupně klesá, oproti roku 2018 se prodeje snížily o 13 procent.

Jednou z překážek menšího zájmu o elektromobily je zatím nedostatek nabíječek. Firmy s vlastním vozovým parkem však mohou instalovat vlastní, nástěnné nabíječky, takzvané wallboxy. „Levnější, bez možnosti řízení, placení, autorizace, jdou koupit do 20ti tisíc. Wallboxy, kde je možné provést zúčtování vydané energie, anebo schopných provozovat pouze určitou skupinu uživatelů, poskytovat monitoring a podobně, stojí zhruba dvojnásobek,“ vysvětluje Miroslav Vejman ze společnosti Olife Energy, která nabíječky dodává.
Stojanová stanice pro firemní elektromobily stojí kolem 50 tisíc korun.
Stojanové stanice jsou dostupné od zhruba 50ti tisíc korun. „Opět záleží, zda jde o chytré nabíječky. V případě stojanů je populární, když má stojan dvě nabíjecí místa. Takové stojí kolem 100 tisíc, jde-li o chytré nabíječky. Pokud ne, je cena nižší. Rychlonabíječka je dražší, ta stojí v 50 kW provedení zhruba půl milionu od jakéhokoli výrobce. Každá rychlonabíječka, která není čínská, většinou umí chytré funkce,“ porovnává Miroslav Vejman.
Optimální počet nabíječek ve firmě se podle něj liší podle způsobu, jakým podniky automobily využívá. „Firma s jedním autem pro manažera má jiné potřeby, než elektro-rozvoz pizzy,“ podotýká Miroslav Vejman. Pokud si například chtějí ve firmě nabíjet své vozy zaměstnanci, měla by mít podle něj firma na každé auto jednu nabíječku. „Auta se budou pomalu nabíjet během pracovní doby, střídání je nepraktické. Ideálně chytrý wallbox s autorizací uživatelů, aby byl přehled, kdo za kolik nabil a dalo se mu to strhnout z výplaty,“ popisuje Miroslav Vejman.
Také pokud se ve firmě střídají například obchodní manažeři, kteří objíždějí klienty, je vhodné přemýšlet o rychlonabíječce. „Čas člověka čekajícího na nabití stojí hodně a návratnost rychlonabíječky se snižuje,“ zmiňuje Miroslav Vejman. Zároveň upozorňuje, že samotná instalace nabíječky není to nejpodstatnější, co firmy v souvislosti s dobíjením elektromobilů musí řešit. „Větší firmy mají vlastní trafo a berou elektřinu z vysokého napětí. K tomu musí mít smlouvu s obchodníkem s energií o maximálním příkonu a maximální rezervované kapacitě. Tato se udává v kWh odebraných za čtvrt hodinu. Za překročení jsou veliké pokuty, i v řádu milionů korun. Umíte si představit, že když by začala nabíjet flotila 10 elektromobilů najednou, tak by to způsobilo velkou odběrovou špičku. Tu si můžete buď předplatit, nebo ji můžete zamezit řízením rychlosti nabíječek. Předplacení je drahé a ne vždy možné – v případě že není v dané lokalitě dost energie. Softwarové řízení je proto nejlepší možnost,“ vysvětluje Miroslav Vejman.
Při nabíjení elektroaut hrají klíčovou roli řídící jednotky.
Právě řídící jednotky nabíječek jsou proto stále důležitějším know-how firem, které se této oblasti věnují. Poskytují například údaje o spotřebě a nasmlouvaných limitech, umí snížit i zvýšit rychlost nabíjení tak, aby vždy bylo využito maxima energie, které má budova k dispozici, a nebyl překročen odběrový limit.
Inteligentní nabíječky šetří náklady.
Menší firmy mají podobný problém se sílou hlavního jističe. „Pokud mají moc malý jistič, například 45A na celou budovu, a najednou koupí auto, které jim z toho ‚ukousne‘ 16A nebo i 32A, tak je jasné, že padají jističe, kdykoli si někdo dělá kávu. Navýšení jističe není levné, 500 korun za Ampéru, a pak stojí i měsíční náklady,“ vypočítává odborník z Olife Energy.
Bez inteligentních nabíječek bude problém získat od distributora navýšení příkonu jističe.

Náklady pro 16A wallbox za navýšení jističe jsou tak 8000 korun, navíc musí vyměnit hlavní jistič a dodat revizní zprávu, což je dalších 3 až 5 tisíc. Každý měsíc pak platí o 30 až 230 korun více za fixní distribuční poplatek za velikost jističe. U 32A wallboxu jsou, mimo revize, náklady dvojnásobné.
„Opět není jisté, že distributor příkon výměnou jističe navýší. Dá se předpokládat, že toto bude větší a větší problém – až si první majitelé elektromobilu jističe navýší, na distribučních trafech v okolí prostě už nebude dostupný výkon a distributor bude omítat nové žádosti. Řešení je opět softwarové řízení výkonu. Do rozvaděče se umístí chytrý elektroměr, který říká nabíječce, jak moc je vytížen jistič, tedy jak rychle smí nabíjet. Takový elektroměr stojí zhruba 10 tisíc, návratnost je tedy okamžitá. Je ale třeba mít chytrou nabíječku,“ popisuje Miroslav Vejman úsporné řešení.
Levnější je i provoz elektromobilu. Podle společnosti E.ON vychází u levnějších, srovnatelných vozů 1 kilometr s benzínovým pohonem na 1,6 korun na kilometr, CNG 0,9 korun na kilometr a elektromobil na 0,5 korun za kilometr. Navíc pokud mají firmy instalované solární panely, mohou dobíjet v podstatě zadarmo.

zdroj: businessinfo.cz